Základem teorie, která považuje syrovou stravu za vhodnou, je přesvědčení, že vše živé v potravinách se při zahřátí nad 45 °C zničí a tepelně upravovaná strava je „mrtvá.“ Naopak učení makrobiotiky, tradiční čínské medicíny, výživa podle pěti elementů i Ayurvéda tepelnou úpravu potravin jednoznačně doporučují. Všechny uvedené teorie jsou zajímavé, mají spousty zastánců, kteří jsou přesvědčeni, že jim zachránily zdraví, a určitou logiku.

 Z pohledu moderní medicíny jsou názory na konzumaci výhradně syrové stravy směsicí výhod a nevýhod. Například máme studie o větší zdravotní prospěšnosti některých potravin, jako jsou brokolice a česnek, v syrovém stavu, ale i studie, které dokazují zvýšení zdravotní prospěšnosti jiných potravin, například fazolí a rajčat, po jejich tepelné úpravě.

 Z pohledu nejen Ayurvédy, ale i dalších východních učení, oslabuje syrová strava trávení a vstřebávání živin, čehož následkem je snížené množství životní energie, tzv. „ojas.“ Ojas podle Ayurvédy reprezentují vitální esenci nezbytnou pro prospívání organismu, jeho růst, vývoj i imunitu. Podle Ayurvédy a dalších východních filosofií je mentální a spirituální osvícení závislé na dostatku životní esence, ojas. Uvedené filosofie proto doporučují konzumaci syrové stravy pouze jako součást zdravé, přirozené a převážně rostlinné energeticky a tepelně vyrovnané výživy, a to pro podporu očistných procesů organismu.

 Zmíněné filosofické směry upřednostňují použití nejrůznějších kuchyňských technik s cílem, aby byla zajištěna tepelná, a tím i energetická rovnováha stravy. Podle těchto východních učení je zásadní individuálně stanovit konstituci jednotlivce, na základě toho pak aplikovat cílená terapeutická doporučení pro každého. A právě tepelná úprava je základním prostředkem pro energetické vybalancování potravin. Podle východních učení proto mohou na syrové stravě nejvíce prospívat lidé z teplejších podnebí, lidé s nadbytkem „horka v těle“ a alespoň krátkodobě i mnoho lidí s nadváhou.

 Naopak lidé, kteří žijí v chladnějších podnebích, energeticky chladnější a slabší typy, stejně tak klienti s oslabeným trávením většinou potřebují zahřívající stravu.

 V Číně, kde jsme žili, se například k pití podává jen horká voda anebo čaje. Studená, či ještě hůře chlazená voda a nápoje jsou naprosté tabu (tedy alespoň v tradiční výživě, ne u mladých Číňanů, kteří jsou ovlivněni západní módou). Vím o případu, kdy americké matce dokonce v restauraci rázně odmítli přinést studený nápoj pro dítě, který pro něj objednala, s argumentem, že nemohou dítěti ublížit.

 Výhody syrové stravy

• Nižší obsah tuků, sodíku a cholesterolu,
• vysoký obsah draslíku, hořčíku, vlákniny a kyseliny listové,
• celkově vysoký obsah živin v potravinách,
• strava s nižším obsahem nevýhodných aditiv, trans tuků a přidávaných cukrů (v případě, že ji srovnáváme s dietou běžně se stravující populace, ale při srovnání s jídelníčkem zdravě se stravujících vegetariánů anebo makrobiotiků už není rozdíl),
• studie udávají zlepšení psychického stavu (i když naprostá většina takovýchto sledování je omezena na několik týdnů a rigorózní lékařské studie dlouhodobě sledující zdravotní stav vitariánů, zejména pak dětí, v podstatě neexistují),
• možnost redukce hmotnosti (ale pozor, podle tradiční čínské medicíny je velká část obézních typu vlhko/chlad, přičemž takovéto konstituci jednoznačně prospívá příjem zahřívajících, vysušujících potravin a jídel, a je velkou otázkou, jestli krátkodobé snížení hmotnosti nepřinese i dlouhodobější energetickou nerovnováhu, která může být základem pro pozdější zdravotní potíže),
• zvýšení energie,
• pro velkou část dnešní uspěchané, vystresované a překrmené populace ideální odlehčující režim, v případě, že je aplikován po omezenou dobu,
• ekologicky šetrné stravování, stejně jako i u dalších převážně rostlinných stravovacích směrů.

 Rizika syrové stravy

• Z celostního pohledu pro mnohé energeticky nevyrovnaná, ochlazující a nedostatečná výživa,
• podle druhu praktikované syrové stravy může hrozit nedostatek vitamínu B12, nižší obsah energie, bílkovin a vápníku,
• snížení vstřebávání některých živin, jako například lykopenu a karotenoidů,
• podle studie Kolumbijské univerzity syrová strava překvapivě vedla k mírnému snížení obranyschopnosti u sledovaných účastníků,
• podle další studie, která sledovala, jak konzumace syrové stravy ovlivňuje risk srdečně cévních onemocnění, syrová strava příznivě snižovala hladinu cholesterolu, ale také nevýhodně snižovala hladinu HDL cholesterolu, a hlavně kvůli deficitu vitamínu B12 zvyšovala hladinu homocysteinu, jehož výše je úměrná riziku vzniku srdečně cévních onemocnění a mozkové mrtvice,
• studie, která se zabývá evolucí, tvrdí, že pro rozvoj lidského mozku byla tepelná úprava stravy nezbytnou podmínkou,
• náročnější zajištění stravy, zejména v rodinách,
• v případě konzumace syrového masa a vajec zvýšení mikrobiálního rizika,
• náročnější trávení u mnoha oslabených jedinců, starších lidí anebo osob po nemoci,
• pro většinu lidí příliš restriktivní a omezený stravovací způsob. 

Co doporučuji?

Syrovou stravu považuji za ideální odlehčovací kúru pro velkou část dnes typicky uspěchané a pravidelně se přejídající populace. Největší riziko vidím při jejím aplikování v době zimy, u jednotlivců s chladnou konstitucí, při oslabeném trávení a u mladých dospívajících dívek, které v rámci až nepřirozeného hubnutí zkoušejí cokoliv a snadno se mohou dopracovat k poruchám příjmu stravy. Stejně tak může být riskantní stravování v rodině, ve které je jeden z členů vyznavačem raw food a jí odlišně, nebo když se i děti převádějí na výživu, která je pro ně těžko sociálně pochopitelnou a zvladatelnou.

 Syrová strava může být zdravou výživovou možností a výzvou pro mnohé, ale před její dlouhodobější aplikací doporučuji zvážit vlastní konstituci, zdravotní stav a životní podmínky.

autor: Mgr. Margit Slimáková, Ph.D.

zdroj: www.margit.cz