Srovnání v 10 bodech: Voda z kohoutku vs. balená voda
Srovnání v 10 bodech: Voda z kohoutku vs. balená voda
1. Voda z kohoutku chutná lépe
V testu ABC News řeklo 45 % "slepých ochutnávačů", že kohoutková voda chutná nejlépe ze všech vzorků obsahujících kromě kohoutkové vody také několik vod balených. Podobné slepé testy uspořádala u nás občanská iniciativa Česko pije z vodovodu v rámci platformy Challenge Europe. 76 % dotázaných vyhodnotilo chuť kohoutkové jako lepší či stejnou ve srovnání s balenou dražší konkurencí. Tři čtvrtiny lidí daly vodě z vodovodu lepší nebo stejnou známku jako baleným vodám. Kuriózní je, že 40 % návštěvníků si myslelo, že vzorek, který jim chutnal nejméně, bude voda z kohoutku, a přitom šlo o balenou – to hezky ukazuje zažitý předsudek.
2. Voda z kohoutku je zdravější
Závěry nezávislé studie švýcarského World Wildlife Fund International říkají, že balená voda není bezpečnější ani zdravější než voda z kohoutku. Podrobné srovnání kvality balené a kohoutkové vody uspořádalo u nás Občanské sdružení spotřebitelů TEST. Hodnotilo se 64 ukazatelů, u kohoutkové vody byly navíc přidány analýzy zaměřené na přítomnost a obsah pesticidů a jejich rozkladných produktů. V testech zvítězila kohoutková voda. Některé nálezy u balených vod: nadměrné množství Organotrofní bakterie, nízký obsah vápníku, nízká celková tvrdost (vápník a hořčík), vyšší či nadlimitní obsah fluoridů, sodíku, dusitanů a barya, podezření na přítomnost cizorodé toxické látky nebo použití nedovolené antimikrobiální úpravy, obsah benzo(a)pyrenu, chloroformu (trichlormethan) a dichlormethanu. Takových testů najdete na internetu tisíce.
3. Voda z kohoutku je více a častěji kontrolovaná
Ročně každá vodárenská společnost odebere několik tisíc vzorků a provede desetitisíce analýz. Ve vodě z kohoutku je sledováno na 100 ukazatelů kvality vody, některé jsou i nad rámec vyhláškou stanovených povinných ukazatelů. Balená voda podléhá méně normám a kontrolám než voda z kohoutku. Pitná voda v českých kohoutcích patří mezi nejkvalitnější v Evropě.
4. Voda z kohoutku je čerstvá
Velkou nevýhodou balené vody je dlouhá doba, která uplyne mezi jejím stočením a spotřebou. Týdny i měsíce. U kohoutkové jsou to řádově hodiny, ve velkých sítích výjimečně až 10 dnů. U balené vody tedy nezáleží jen na kvalitě jejího zpracování a plnění do láhví, ale velmi důležité je také skladování. Výrobci však nejsou schopni zaručit předepsané podmínky, příkladem může být prodej na benzinových pumpách a večerkách. Reálně tak hrozí, že se v balené vodě začnou množit bakterie. A to samozřejmě má negativní vliv nejen na její chuť, ale i hygienickou nezávadnost.
5. Voda z kohoutku je levnější
Dokážete si představit, že byste za něco zaplatili 1000krát víc? Třeba 2000 Kč za rohlík? Balená voda stojí 100 až 2000krát víc než voda z kohoutku.Přitom cca 15 % ceny balené vody je cena za reklamu. Bez ní by si totiž balenou vodu žádný svéprávný člověk nekoupil... zamyslete se nad tím.
6. Balená voda představuje jednu z největších zátěží pro životní prostředí.
Studie životních cyklů nápojových obalů v ČR vypracovaná v roce 2007 pro Ministerstvo životního prostředí ukazuje, že na jednu 1,5 l plastovou láhev se spotřebuje 6,5 MJ energie, což je stejně jako na 45 minut žehlení. Na skleněnou láhev o objemu 0,25l je třeba neuvěřitelných 2 230 litrů vody. V kontrastu s tím výroba pitné vody pro vodovody má až milionkrát menší dopad na životní prostředí. Při výrobě balené vody je každý rok použito 2,7 milionu tun plastické hmoty.
Problém začíná u extrakce a zpracování ropy na výrobu plastových lahví. Za jeden rok spotřebovaná ropa na výrobu lahví v USA by naplnila nádrž milionu aut. Spousta energie je vynaložená na výrobu lahve, a ještě víc na její přepravu a hlavně likvidaci. Osmdesát procent použitých plastových lahví pak skončí v zavážce odpadu, kde zůstanou několik tisíc let, nebo ve spalovně, kde se při jejich likvidaci produkuje toxický odpad. Nebo se prostě pošlou do Indie, kde je čeká v lepším případě downcycling, v horším jednoduché navezení na hromadu. Jen Američané nakoupí více než půl miliardy lahví každý týden. Tolik lahví postavených za sebou by 5krát obtočilo zeměkouli. Češi utratí za balenou vodu přes sedm miliard korun za rok. Co Čech, to 268 vypitých litrů ročně.
Koupili byste si jiný produkt, jehož obal stojí mnohonásobně více, než obsah?
7. Balená voda je nesmyslný luxus
Miliarda lidí na světě nemá přístup k čisté vodě. A přesto města utrácejí miliony dolarů za likvidaci plastových lahví, které vyhazujeme. Přitom pouhá jedna koruna zajistí pitnou vodu na celý den pro 2 děti. Kolik zaplatíte za jednu jedinou balenou vodu v obchodě? Sám ředitel Karlovarských minerálních vod dokonce řekl: "Láhev Mattoni stojí restaurace čtyři koruny, prodávají ji za třicet.
8. Výskyt léčiv v pitné vodě
Zastánci balené vody se občas ohánějí výskytem léčiv v kohoutkové vodě. Na základě mnoha testů bylo zjištěno, že výskyt léčiv v pitných vodách ČR je buď velmi nízký (nedetekovatelný současnými analytickými postupy) nebo velmi málo pravděpodobný. Vezmeme-li si nalezené maximum ibuprofenu (20,7 ng/l), člověk by při denní spotřebě 2 l vody musel pít tuto vodu cca 26 tisíc let (!), aby přijal dávku ibuprofenu odpovídající jedné tabletě (400 mg), což je minimální léčebná dávka, kterou nikdo nepovažuje za zdraví škodlivou a v ČR ji běžně a dobrovolně konzumují statisíce osob. Nebo pokud bychom porovnali expozici estrogenům z pitné vody (ten nejhorší zjištěný případ v zahraničí) s expozicí estrogenům z běžné diety (naše strava totiž přirozeně obsahuje určité množství estrogenních látek rostlinného i živočišného původu), např. z mléka, zjistíme, že denní expozice dětí estrogenům z pitné vody je stále asi 150 x nižší než expozice z půl litru vypitého mléka.
9. Voda v barelech
Nabízí vám zaměstnavatel zdarma dostupnou vodu v tzv. watercooleru? Pozor na to. Tato voda má trvanlivost maximálně 3 dny. Pak dochází k postupné kontaminaci. O stojan je nutné se také pravidelně starat. Při každé výměně barelu je třeba vyčistit trn automatu. Každé 3 měsíce je nutné přístroj rozebrat, mechanicky vyčistit a propláchnout dezinfekčním přípravkem. Před jeho dalším použitím se také musí přístroj ještě jednou propláchnout trojnásobným množstvím vody. Nejméně 1x ročně by se měl udělat mikrobiologický rozbor vody, který odhalí případné nežádoucí bakterie. Myslíte, že toto vše zaměstnavatel poctivě zajišťuje? Pokud ano, přeplácí stejně hodnotnou kohoutkovou vodu tisícinásobně. Nejčastěji se ve stojanech a barelech hojně množí především bakterie – Pseudomonas aeruginoza, koliformní bakterie a organotrofní bakterie. Vygooglujte si, co je to za svinstvo. Není jednodušší si natočit čerstvou a bezpečnou vodu z kohoutku?