http://www.pitnyrezim.net/

Pitný režim

Lidský organismus je velmi citlivý na ztrátu vody. Snižuje se celkový tělesný výkon, dokonce i mentální funkce (a to u dospělých i u dětí). Nedostatečný pitný režim způsobuje zvýšenou únavu, bolesti hlavy, kloubů, poruchy ledvin a může dojít až ke kolapsu krevního oběhu. Objevují se i souvislosti se vznikem řady běžných i vážnějších chorob, například oběhových, žaludečních či střevních. Mohou být prvním varováním nebo se objeví jako důsledek déletrvajícího nedostatečného pitného režimu. Tělo člověka se snaží udržet stálou tělesnou teplotu kolem 36,5 °C, v teplejším klimatu i za cenu silného pocení, a tedy mimořádného výdeje tekutin. Vědci zaznamenali, že člověk při ztrátě pěti procent tělesných tekutin otupí a při dvanáctiprocentním úbytku může zemřít. Konzumace vhodných nápojů poskytuje a doplňuje organismu nejen potřebné množství tekutin, ale i nezbytné minerální látky a stopové prvky. Tělo udržují v kondici a přispívají k jeho vnitřní rovnováze. Voda je totiž rozpouštědlem mnoha látek, včetně vitamínů a významně se uplatňuje v metabolismu na všech úrovních. Nedostatečný pitný režim také zásadním způsobem zpomaluje proces hubnutí!

Jak pít?

• Pijte průběžně v rámci celého dne.
• Množství vody v organismu závisí na věku a skladbě těla. Se zvyšujícím se věkem se snižuje z původních 75% při narození na 50% ve stáří (nedostatečným pitným režimem si tak zbytečně přivozujete stárnutí!).
• Zvyšujte spotřebu vhodných tekutin v období zvýšených nároků vyvíjených na organismus. Při vyšších teplotách, v extrémních pracovních či klimatických podmínkách, při zvýšené fyzické i psychické zátěži, při mluvení (např. učitelé)
• Omezujte přímou konzumaci slazených nápojů, ale i perlivých a sycených vod. V limonádách, ovocných džusech a jiných silně slazených nápojích přijímáte velké množství cukrů ve formě tzv. prázdné energie. Sycení oxidem uhličitým zlepšuje chuť vody či nápoje, avšak pH tekutiny je kyselejší a volný CO2 může narušit proces zažívání a vyvolávat subjektivní tlakové potíže. Pokud pijete 100% džusy nebo i přímo získané šťávy, vždy je rozřeďte minimálně stejným množstvím vody.
• U dětského organismu se denně vymění až 15% tělesné vody. Je důležité dětem umožňovat pít tolik, kolik vyžadují a vybírat pro ně vhodné nápoje. Ve vyšším věku mizí pocit žízně, příjem tekutin může být velmi nízký, což představuje značné zdravotní riziko, zejména u seniorů.
• Uvědomujte si, že některé druhy minerálních a stolních vod jsou méně vhodné či dokonce nevhodné pro kojence, jedince postižené tvorbou močových kamenů, pacienty, kteří musejí omezovat příjem sodíku (při vysokém krevním tlaku apod.).
• Ideální tekutinou je čistá, pramenitá, neperlivá voda. Nejvhodnější je tedy odstátá pitná voda z vodovodního kohoutku. Můžete také zvážit používání domácích vodních filtrů pro odstranění pachu chloru, a také znečištění jako jsou organické látky a těžké kovy.

Proč pít?

• Dostatečné množství tekutin zajišťuje správnou látkovou výměnu, dobrou funkci ledvin, odstraňování odpadních látek, tělesnou a duševní svěžest.
• Voda je rozpouštědlem mnoha látek, které přijímáme. Ve spojení s různými bílkovinami také funguje jako „emulze“ kloubů a chrání pohyby vnitřních orgánů, jako jsou třeba srdce, plíce či střeva.
• Řada civilizačních chorob (například oběhových, žaludečních a střevních poruch) se může začít projevovat při nedostatečném příjmu tekutin nebo být dokonce jeho následkem.
• Lidská pokožka bývá spolehlivým indikátorem toho, jak je pitný režim dodržován. Pokud je přísun tekutin stabilně nízký, tvoří se rychleji vrásky, kůže je již na pohled suchá a šedivá, bývají tmavé kruhy a pytlíky pod očima.
• Voda je zkrátka alfa a omega zdravého životního stylu, vždyť přece tvoří větší část našeho organismu.

Kolik tekutin?

Je správné pít „co hrdlo ráčí“ nebo je vhodnější řídit se pravidlem „všeho s mírou“? Odpovědi specialistů jsou vyhýbavé. Obvykle se jako základní potřeba udává objem, kolísající mezi 2-2,5 litru. To proto, že si skutečně vypitý objem tekutin nikdo nikdy neměří – až do té doby, než to vaše klienty naučíte vy! Většina lidí totiž pije významně méně než je jejich optimum! Důvodem nemožnosti stanovení individuálně ideálního objemu konzumovaných tekutin je aktuální vliv řady faktorů, mezi nimiž jsou nejdůležitější věk, prostředí (sucho, vlhko, teplota), fyzická aktivita a její intenzita a doba trvání a prostředí, v němž je realizována, ale také pohlaví, tělesná váha a způsob stravování. Je totiž nutné počítat i vodu, obsaženou v některých potravinách.

Přesto je i výše uvedená definice orientační! Budete-li totiž sedět doma a přitom jíst hojnost ovoce a zeleniny, zdaleka tolik samotných tekutin vypít nemusíte. Na druhé straně nedostatek vody je příčinou hromadění nepříznivě působících „odpadních“ produktů přeměny látek. Tato situace hrozí především sportovcům a osobám fyzicky zatíženým a těm, kdo jsou na redukční dietě.

Odborná literatura proto někdy uvádí přepočet vody na množství přijaté stravy:

na každých 1000 kcal (4200 kJ) energetického příjmu vypijte 1 litr vody, děti školního věku musí vypít přibližně o polovinu víc (tedy na 4200kJ asi 1,5 litru – u dětí ale tato kalorická hodnota často tvoří celodenní příjem).

Skupiny populace

• Kojenci, batolata a děti školního věku
• Těhotné a kojící ženy – spotřeba vody jde na „provoz“ zatíženého organismu, nejen na kojení. Těhotné ženy přiberou část své váhy v těhotenství také díky většímu množství vody zadrženému v organismu. Tento stav je normální.
• Většina ženské populace, zejména ve věku nad 45 let
• Staří lidé obecně, bez rozdílu pohlaví – často u nich vymizí pocit žízně a pokud nemají vybudovaný za celý život návyk na dostatečný pitný režim, nepijí dost.
• Lidé pracující v suchých kancelářských prostorách a bydlící v panelových domech kde je minimální vlhkost vzduchu

Podstatné je, že všechny výše uvedené skupiny mohou problém snadno vyřešit nácvikem správného pitného režimu. Ten zahrnuje osobní kontrolu pomocí sledování objemu tekutin, konzumovaných v jednom dni. K tomu se ideálně hodí lahve nebo džbány o objemu 1,5 litru nebo jakákoliv nádoba o známém objemu obsahu. Lahve by ideálně měly být bez obsahu BPA (bisphenolA, změkčovat plastu, který je karcinogenní a uvolnňuje se do vody). Každý plast ovšem obsahuje látku nepřírodního původu, která se do vody uvolňuje. Nejznámějšími takovými látkami jsou ftaláty. Čím tenčí je vrstva plastu, tím je pravděpodobnější uvolnění látky do vody. Výrazným negativním faktorem je také sluneční záření – pokud lahev stojí a slunci, proces se urychluje. U hliníkových nádob (i veškerého nádobí) dochází k uvolňování hliníku do vody. Ideální nádoby na pití jsou tedy skleněné. K řízení pitného režimu sportovce jsou k dispozici jednoduchá pravidla, která jsem uvedl ve své publikaci „Sport a správná výživa“ (nakl.Ikar).

Okolnosti

• fyzicky náročná práce a sport (až dvojnásobek denního pitného režimu, zejména pokud je aktivita namáhavá a v teplém prostředí) – nadbytek tekutin je nutný i několik hodin po ukončení sportovní aktivity (až 5 litrů denně). Nedostatek tekutin totiž výrazně zpomalí regeneraci a pokud dojde k akutní nadměrné ztrátě v průběhu výkonu, hrozí přehřátí a kolaps. Kritický nedostatek tekutin může nastat například v rámci letních tenisových turnajů nebo tréninků a závodů silničních cyklistů. Zásadní problém je s opačným extrémem, totiž s cíleným předávkováním vody nebo sportovních nápojů. Můžete si dokonce vyvolat otok mozku
• dlouhodobý pobyt na slunci, saunování
• dlouhé cestování – zejména v letadlech a uzavřených prostorách
• pobyt v klimatizovaných a suchých prostorách, např. bydlení v panelovém domě – uvědomte si, že v zimním období ztrácíte mnoho tekutin především v průběhu spánku
• dlouhodobé mluvení (učitelé, telefonní asistenti, prodavači..)
• kojení – dostatek tekutin musí mít kojící ženy, je to dokonce podmínka kvality a délky kojení! Nedostatek tekutin je přímo úměrný množství vytvořeného mléka. Ženský organismus je schopen vytvářet dostatek mléka i v situaci nedostatečného pitného režimu, ale to na úkor těla matky, odkud jsou tekutiny odčerpávány.
• období hubnutí – relativní nadbytek vody, cíleně obohacené o některé minerály (nikoliv ty, které obsahují sportovní nápoje), kterými jsou především hořčík a draslík, musí konzumovat osoby v redukčním režimu. Příjem musí být o to větší, o co náročnější je případně souběžně aplikovaná fyzická zátěž. Všichni hubnoucí potvrdí, že redukce váhy je při současném dostatečném pitném režimu jednodušší.
• zácpa a průjem – v případě zácpy se dostatečným množstvím tekutin trávenina naředí a dojde ke zmírnění stavu. Značnou dehydrataci může vyvolat i průjmovitá stolice. Ve většině případů nedokážete posoudit objektivně skutečné ztráty, protože vám jistě klient (-ka) nebude popisovat kolikrát měla stolici a zda byla průjmovitá. Také obtížně rozlišíte CO je příčinou. Zde je dostatečný pitný režim naprosto nutný pro doplnění ztrát.
• Horečnaté, zánětlivé stavy, ledvinové kameny…

Tekutiny a redukce váhy

• V souvislosti s doporučováním dostatku (v našem případě přebytku) tekutin (přesněji – vody) s redukcí nadváhy je nutné připomenout, že v situaci, kdy dojde ke znatelné ztrátě hmotnosti je to v prvních dnech redukce především právě ztráta nadbytečně ve tkáních vázané vody.
• Na druhé straně je pravda, že zvýšené uvolňování katabolitů (toxinů, metabolitů, zplodin) při hubnutí musí být dostatečně účinně eliminováno, čili dočasné zvýšení příjmu tekutin o přibližně 0,5-0,7 litru denně je možné považovat za správné.
• Problém s klienty (přesněji – s klientkami) které přijdou do poraden Světa zdraví je ale úplně jinde – jsou většinou obézní ale co je nejdůležitější, průměrný příjem tekutin často nedosahuje ani 1 litru, o nějakých 2-2,5 litrech nemůže být ani řeči. Z toho vyplývá, že již zvýšený na ony 2-2,5 litru jsou pro ně zprvu téměř nerealizovatelné – pod vedením klienta by ale klientky toto množství měly zvládnout.
• Se stoupající tělesnou hmotností nad „optimální hmotnost“ nelze akceptovat v poradnách dosud používaný model příjmu tekutin, protože v podstatě klesá tělesný povrch (menší množství záhybů na těle), takže ztráty tekutin se vlastně snižují. Dalším faktorem je minimální fyzická aktivita, takže ztráty tekutin jiné než dýcháním a stolicí nejsou příliš významné.
• Nelze tedy aplikovat rovnici 0,3 – 0,4 litrů tekutin na 10 kg. Např. v případě 130 kg klientky by doporučené množství tekutin na den bylo 3,9 – 5,2 litrů tekutin. V případě, že se klientka nehýbá, její spotřeba vody rozhodně tak vysoká není. V případě, že se klientka hýbe, její hmotnost jí zcela určitě nedovoluje takovou intenzitu pohybu aby vypotila takovéto množství tekutin.
• Také ledviny obézního klienta mají víceméně stejnou pracovní kapacitu jako u člověka štíhlého a nelze je tedy přetěžovat vypočteným množstvím tekutin denně.

Jak se projeví nadbytek vody

• Edémy (otoky) – svědčí jednak o zadržování vody v organismu v důsledku poruchy činnosti ledvin nebo oběhu nebo hormonální regulace, ale také o nadbytečném příjmu vody (to většinou postihuje muže, kteří pijí velmi mnoho piva, nikoliv ženy – edémy končetin u žen souvisejí s oslabeným oběhovým systémem.
• Zduřelé krční žíly
• Vzestup hmotnosti bez příslušného vzestupu příjmu energie
• Časté močení – zejména časté močení v noci vede k nedostatečnému odpočinku a regeneraci při spánku a narušená přirozeného rytmu. Tento stav může nastat u klientů, kteří přes den pitný režim zanedbávají a vše se snaží dohnat večer. Tento efekt je častý také u dětí – během dne jsou zaneprázdněny hraním a pitný režim dohánějí ve dne či dokonce v noci, což vede k přetěžování ledvin.
• Přetížení oběhu (a ledvin – tzv. hypernefroidní, čili přetížená ledvina)
• Zvýšený krevní tlak (ve stejném množství „trubek“ = cév je větší množství tekutin, proto se zvyšuje tlak)
• Další biochemické parametry – ty jsou ale zjistitelné pouze mimo naši poradnu – lékař, biochemie krve atd.