http://www.jakorybicka.cz/2011/05/18/quinoa/

QUINOA

Quinoa je jednou z nejstarších obilnin pocházející z Jižní Ameriky, kde byla pěstována a vysoce ceněna starými Inky. Z botanického hlediska je příbuzná spíš listové zelenině jako je špenát, nicméně její využití se vždy podobalo obilninám. V porovnání s nimi má však nezvykle vysoký obsah bílkovin, tuku a vápníku jehož zastoupení dokonce převyšuje to v mléce. Mimo to je quinoa také cenným zdrojem hořčíku, železa, fosforu, vitaminu B a E (Pitchford 2002, 470). Většině lidí zní jméno této zázračné obiloviny hodně exoticky a mají pocit, že musí být těžké ji sehnat. Ale nenechte se mýlit, quinoa je poměrně běžně k dostání. Já osobně ji kupuji v drogeriích DM, které mají obecně velmi dobrou a širokou nabídku zdravých výrobků v bio kvalitě a to za ceny, které jsou většinou o dost nižší než v prodejnách se zdravou výživou.

Výživové hodnoty:

Z hlediska výživových hodnot jsou hlavní složkou quinoi složené karbohydráty, tedy škroby, které tvoří cca 58%. Zajímavý je však na obiloviny velmi vysoký podíl bílkovin, který dosahuje až 15,6% a tuku tvořícího 7% (Ranhorta et al. 1993).
V anglicky psané literatuře je quinoa, “matka obilnin”, jak ji nazývali Inkové, často řazena mezi tzv. superfoods a to právě díky vysokému obsahu bílkovin, zejména pak esenciálních bílkovin, které si neumí lidské tělo samo vyrábět. Dlouho se mělo za to, že tzv. kvalitními bílkovinami, které mají zastoupení všech esenciálních bílkovin najednou, jsou pouze živočišné potraviny jako maso, vejce a mléko. Rozbory ale ukázaly, že to je mýtus a že komplexní škálu proteinů lze získat i z potravin rostlinného původu. Quinoa je toho svým složením důkazem. Až na nízký obsah methioninu (Mahoney et al. 1975) jsou v ní zastoupeny všechny potřebné proteiny a podílem lysinu se tato obilovina podobá sóje (Ranhorta et al. 1993), která je v mnoha zemích světa hlavním zdrojem bílkovin.

Léčivé vlastnosti:

Díky vysokému podílu hořčíku a vitamínu B2 prospívá quinoa lidem trpícím migrénami a jako celozrnná potravina obsahující vlákninu pomáhá také se snižováním krevního tlaku, s prevencí proti kardiovaskulárním onemocněním (Anderson 2004), rakovině (Cade et al. 2007) nebo cukrovce (Van Dam et al. 2006). Podle čínské medicíny prospívá potom celému tělu, zvlášť ale ledvinám, na něž má quinoa energizující účinek (Pitchford 2002, 470).

Způsob přípravy:

Jako většina obilovin, také quinoa během vaření nabývá na objemu, což je dobré mít na paměti při odměřování porcí. Pro jednoho člověka je většinou adekvátní množství kolem 60g. Při přípravě dodržujte pravidlo podílu 1:2, tedy jeden díl quinoi na dva díly vody. Obilovinu není potřeba dopředu propírat, ani namáčet a vaření zabere do 15 minut. Že je quinoa hotová poznáte podle toho, že trochu zprůsvitní a na jednotlivých zrníčkách je patrná sktruktura připomínající rybí oko (to nezní zrovna jako něco, po čem by se vám sbíhaly sliny, já vím, ale lepší přirovnání mě nenapadlo :)): střed a okraje jsou tmavší a pevnější, zbytek je průsvitný. Správně uvařená quinoa trochu připomíná kuskus, ale narozdíl od něj lehce křupe pod zuby. Vyzkoušejte to třeba na naší Karí quinoe s rozinkama!:)

Karí quinoa s rozinkami

Quinoa je jednou z nejstarších a nyní znovu objevených jihoamerických obilnin, jejíž výjimečnost spočívá zejména ve vysokém obsahu bílkovin, vápníku (má ho víc než mléko) a tuku. Představuje tak nutričně vyváženou potravinu, která zasytí, poskytne dostatek energie a navíc je snadná na přípravu. Následující recept je jednoduchým, lehkým jídlem ideálním třeba k večeři nebo do krabičky na cesty, protože se dá jíst i za studena jako salát.

Na jednu porci budete potřebovat:

• cca 60g (třetinu hrnku) quinoi – vaříme vždy v poměru 1:2; jeden díl quinoi na dva díly vody

• 2 lžíce olivového oleje

• 1 cibuli (nakrájenou na kolečka nebo půl kolečka)

• 1 malou hrstičku rozinek

• 1 lžičku kurkumy

• 1/2 lžičky římského kmínu

• 1/2 lžičky mleté skořice

• hrst mražené sladké kukuřice nebo hrášku

Do rendlíčku nalijeme olivový olej a vsypeme cibuli. Opékáme ji, aby zesklovatěla, ale zároveň nezhnědla. Když je cibule měkká a poddajná, přidáme koření a necháme chvíli smažit, aby se vůně hezky promísily. Přidáme quinou a chviličku pražíme. Vmícháme do směsi i rozinky, zalijeme vodou podle poměru, zaklopíme pokličkou a vaříme cca 10 minut na nízkém ohni. Quinoa poměrně rychle vodu pohltí a nabobtná. Nakonec vmícháme hrášek, kukuřici nebo obojí a můžeme servírovat.